Doma a okolí

    Tak vám něco povím o svém domově, okolí a kamarádech. První den když jsem přijela domu jsem prošla celej byt a snažila hledat maminku. Celou noc jsem plakala, a nechtěla jsem aby na mě někdo sahal, ale někdy po půlnoci jsem usnula a ráno se probudila u Lindy a Jakuba v posteli. Nevím jak jsem se tam dostala, ale spalo se mi tam dobře. Kuba mě potom naučil spinkat v pelíšku a mě to nevadilo, pelíšek mám hezkej a útulnej, ale jakmile odjel do práce Linda si mě vzala do postýlky a od té doby je postel spíše můj pelíšek a oni mi sem lezou :-D. Byt máme docela velkej. Je tady pořád co dělat. První týden po tom co jsem přijela jsem čůrala, kde mě napadlo, ale celý týden byly Linda s Kubou trpělivý a vysvětlovali, že mam chodit na kočičí záchod. Ptala jsem se proč na kočičí, když jsem prasátko, ale to mi nevysvětlili, tak jsem to jednou zkusila a dostala jsem pochvalu a pamlsek a od té doby tam chodím. Kadit ale chodím jen venku. Ze začátku mě furt navlíkali do kšír a vodili mě na vodítku, ale mě se to nelíbilo a vždycky jsem se z toho nějak dostala a oni to po chvíli vzdali. Ale nemusí se bát. pořád ťapu za nima a neutíkám, jen když potkám dobrý jetelíček musí se pro mě vracet, protože jetelík já zbožňuju. Doma máme jednoho z mých kamarádů leguána O´díka. Ten si se mnou ale moc nehraje. On jen leží a nebo žere, není s ním moc legrace. Zato venku. Zjistila jsem že se mě pejskové bojí. neví asi co jsem zač a proto mě očuchávají a někteří do mě žďuchají, ale to nemam ráda a občas je za to kousnu. Ale některé pejsky mám ráda. A babička má i kočičku a s tou už jsme se taky skamarádili.